Galerie

Prvním setkáním bylo . Sešli jsme se v hojném počtu a podle očekávání všech jsme při odpočítávání rozsvítili vánoční strom. Zazpívali jsme koledy, v hrnečku malovaném dětmi jsme ochutnali výborný čaj od paní kuchařek ze školy a lahodný svařák od paní Ivy Sudíkové. Ve školním stánku jsme mohli zakoupit drobné výrobky dětí z MŠ a ZŠ. Děkujeme všem, kteří si něco zakoupili a tím podpořili naši školu. Na závěr jsme rozzářili prskavky a v tu chvíli nastalo velké překvapení, dětem se představila tajemná postava v bílém, sv. Barbora, která naší obcí touto dobou procházela.  Nepřišla s prázdnou, nadělila všem dětem drobné dárky. A pak že kouzelné bytosti neexistují?

Asi tak před rokem se nám začalo honit hlavou, že bychom chtěli, aby po nás, po hasičích v Holovousích něco zůstalo. A tak jsme se na jedné schůzi domluvili, že bychom si nechali ušít náš první hasičský prapor. Začali jsme hledat na internetu, volali jsme do obcí, které již hasičský prapor mají a různě jsme se snažili sehnat nějaké informace, kde a za kolik se prapor dá sehnat. Na další schůzi jsme se o všem pobavili. Našli jsme pouze dva výrobce, kteří se hasičskými prapory zabývají. Náš starosta Mirek Rosůlek jednoho oslovil a ten neváhal a přijel k nám do vagónu. Přivezl spousty materiálů na výrobu praporu, i krásný sametový hasičský prapor. Oči nám až přecházely, jaká to byla nádhera. Ale ta cena! Byla hodně vysoká. Dozvěděli jsme se, ale spousta zajímavého a důležitého. Stále nám v hlavách vrtala závratná cena. Když už to vypadalo, že bychom se s výrobcem nakonec dohodli, tak Martin Škvrna ještě hledal na internetu a našel paní nedaleko Jaroměře, která by nám byla ochotná prapor ušít. Neváhali jsme a za paní jsme se rozjeli podívat. Ukázala nám své výrobky, které byly stejně krásné jako ty, co jsme viděli ve vagónu. Paní byla bývalá šička praporů, které šila pro výrobce z Brna. I ta cena byla mnohem nižší. Hned jsme se s paní domluvili a byli jsme rádi, že nám to dopadlo. Už cestou zpátky jsme přemýšleli, jak si ten náš prapor vymyslíme. Romana Balihara napadlo, že by nám sv. Florián mohl žehnat holovouský zámek i chodovický kostel. A pak už jsme to ladili tak, aby byl pro nás prapor dokonalý a prostě náš. Na další návštěvu už jsme přivezli hotový návrh praporu. Dohodli jsme se na termínu vyhotovení a my už jsme jen čekali, až přijde den, kdy si pro Náš prapor pojedeme. Mezi tím jsme potřebovali zajistit pozvánky na žehnání praporu, dechovou hudbu do průvodu, kameramana, fotografa, abychom měli velkou událost zdokumentovanou, vybrat hudbu do kostela a pana faráře, který nám prapor požehná. Tak – ten den, kdy jsme pro prapor jeli – přišel. Moc jsme se těšili a opravdu bylo na co! Byl překrásný, až se nám tajil dech. Paní, která nám prapor vyšila a ušila, tak přijala naše pozvání na žehnání praporu. V kostele jsme se s hasiči i s paní starostkou Zlatkou Brádlovou několikrát sešli a vyzkoušeli nástup i s dětmi i pan farář přijel, prostě se všemi, kdo s praporem měli co do činění. Den D přišel, bylo to 5. listopadu. Už od ranních hodin se to u kostela v Chodovicích začalo hemžit hasiči, pak dorazila dechová hudba, sbory z vedlejších obcí, hosté, hasičské děti, spoluobčané i přátelé hasičů, vždyť takovou slávu, kdy se žehná hasičský prapor v Holovousích, už těžko někdo z nás zažije. V 11:00 hodin to vše vypuklo, naše hasičské děti slávu zahájily vstupem do kostela a pak už nastupovali slavnostním pochodem hasiči s prapory a nakonec vstoupila hasičská četa s naším praporem. Na žehnání promluvil starosta sboru Mirek Rosůlek, starostka obce Zlatka Brádlová, starostka okresu hasičů Eva Steinerová a pan farář z Hořic. Po žehnání praporu a stuh, které darovaly starostka obce a starostka okresu hasičů, jsme se slavnostním průvodem od kostela, opravdu dlouhým, vydali k pomníku padlých. Kde jsme položili věnec a pokračovali k hasičské zbrojnici. Zde byl odhalen hasičský ovál se znakem sboru. Starostka obce symbolicky předala starostovi hasičů klíč od buněk ve sportovním areálu, za to Zlatce Brádlové moc děkujeme. A pak už jsme jen slavili a fotili se a slavili a fotili. Podle mého názoru se náš den D vyvedl podle našich představ. A i občané jiných sborů byli ze žehnání unešeni. Velké poděkování patří všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na této velké události